Magazín

Trpíte často nadýmáním? A víte, které potraviny vám škodí? Ačkoli právě plynatosti a nadýmání není zrovna společensky přitažlivé téma, trápí většinu lidí na planetě – ale ne všechny, protože někteří vědí, jak se mu vyhnout. V našem článku vám poradíme, jak na to! 

 

Myslete na to, že nadýmání není nutně vždy způsobené potravinami, ale ovlivňuje ho další řada faktorů jako například, pokud jíme moc rychle a hltáme jídlo ve stresu, dále taky stres všeobecně nebo například kouření. Dále může nadýmání být způsobeno i potravinovou alergií kupříkladu na laktózu či lepek, o které třeba nevíte, protože jste si ji nenechali u ověřit.

 

Při nadýmání se naše břicho vzedme kvůli velkému nahromadění plynu, což doprovází až nepříjemný pocit plnosti, časté říhání i únik plynů. Nadýmání může být někdy dokonce bolestivé a doprovázené i pocitem zvracení. Nadýmání samo o sobě není nemocí, ale může být na druhou stranu jedním z příznaků nemocí. Může ukazovat na onemocnění žaludku, syndrom dráždivého tračníku a při dlouhodobých problémech je vhodné navštívit lékaře.

 

Mít občas nadmuté břicho je však naprosto normální a není to jasná známka toho, že máte špatnou životosprávu. Důležité je zjistit příčiny nadýmání, pokud je to konkrétní potravinová alergie, třeba právě na laktózu nebo lepek, je ideální se takzvaným spouštěčům plynatosti vyhýbat. Dobré je určitě znát potraviny, které vás mohou nejvíce nadýmat.

 

A jestli můžete vyloučit potravinovou alergii, tak potom je potřeba se zaměřit na potraviny, které mají nadýmavé účinky a vyhýbat se jejich konzumaci. 

 

Určitě není pravda, že když zelí, brokolici nebo kapustu z jídelníčku vyloučíme, nadýmání zmizí, ale naopak při pravidelné konzumaci si trávicí trakt zvykne a bude tyto potraviny lépe snášet. Pravidelná konzumace výživných a na vlákninu bohatých potravin by určitě neměla z jídelníčku vymizet. A proč nás vlastně nadýmají? Brukvovitá zelenina totiž obsahuje rafinózu – trisacharid, který tráví v tlustém střevě bakterie produkující plyny.

 

Je potřeba si hlavně hlídat porce, začít nejdříve s menší porcí a především tepelně upravovat vařením ve vodě či v páře, čímž se zlepší stravitelnost, například zrovna syrové kapusty. Ani vaření zeleniny vás však před nadýmání nespasí na 100 %.

 

U luštěnin jako fazole, čočka, hrách či sójové boby je to stejné jako u nadýmavé zeleniny, jestliže je tělo bude přijímat pravidelně a v menších porcích, tak se plynatost nebude tak projevovat. Jsou velkým zdrojem bílkovin, ale rovněž v sobě mají cukr a vlákninu, jež naše tělo nedokáže strávit. Střevní bakterie se luštěninou začnou krmit a přitom produkují plyny vedoucí k plynatosti.

 

U luštěnin je důležitá jejich úprava, jako namáčení, ideálně přes noc, pokud je chceme druhý den vařit (minimálně 6 hodin), už při namáčení je dobré alespoň jednou vodu slít a propláchnout vodou čistou, tím se sníží množství antinutričních látek, které právě zvyšují riziko nadýmání.

 

Při vaření luštěnin pak sbíráme pěnu, která se uvolňuje a která právě obsahuje zmíněné antinutriční látky, které naše tělo tak špatně tráví. Dále při vaření můžeme použít i bylinky jako například anýz, majoránka, bazalka.

 

Snáze stravitelné a méně nadýmavé luštěniny jsou ty loupané, volíme tedy ideálně hrách, červenou čočku a cizrnu, z fazolí je nejlépe stravitelná adzuki a mungo. Naklíčené luštěniny mungo, čočka nebo cizrna nenadýmají vůbec a můžete je klidně jíst zasyrova.

 

Pocit plynatosti může být spojen i s konzumací sýrů či po ránu cereálií s mlékem. V takovém případě můžete trpět nesnášenlivostí na laktózu, což znamená, že nedokážete trávit cukr, který se vyskytuje přirozeně v živočišném mléce. Nestrávená laktóza zůstává ve vašich střevech a způsobuje plynatost a trávicí obtíže.

 

Pokud tomu tak je, zkuste kysané výrobky, jako je kefír či kvalitní jogurt s menším obsahem mléčného cukru, tedy laktózy nebo se jim vyhnout úplně. Možnou alternativou jsou pak rostlinná mléka (mandlové, kokosové, makové či sójové) a stejně tak jogurty, popřípadě kravské bezlaktózové mléko, které je již dnes běžně v supermarketech dostupné.

 

Stejně tak nám může pocit nafouklého bříška způsobit konzumace jablek (obsahují fruktózu a sorbitol – cukry, které ne všichni lidé snesou), dále také potravin, které obsahují bílý cukr nebo větší množství soli, při jejichž konzumaci začne tělo zadržovat vodu. Vhodné je proto vyvarovat se konzumaci sladkého a soleného a zvýšit pitný režim.

 

Do jídelníčku zařadit hlavně zeleninu a ovoce bohaté na vodu jako např. okurka (působí detoxikačně, funguje jako přírodní diuretikum a pomáhá nám zbavit se nadmutého břicha z důvodu zadržování vody), meloun a jižní ovoce jako např. papája (enzym v tropickém ovoci pomáhá štěpit bílkoviny v trávicím traktu a tím usnadňuje trávení), ananas, citrusy. Ovoce je však třeba jíst na lačný žaludek.

 

Při přípravě jídla používat dostatečně bylinky jako tymián, fenykl, majoránka, bazalka, anýz, kopr a také popíjet čaje z heřmánku a anýzu, které plynatost zmírňují.